pondělí 13. července 2009

METTA SUTTA

Nechť si přejí, aby všechny bytosti byly šťastny a mohly žít ve štěstí a bezpečí. Ať jsou to bytosti jakékoli, obrovské, velké, prostřední, drobné či nepatrné, viditelné i neviditelné, ty, které žijí blízko či daleko, zrozené či dosud nezrozené -- ať jsou všechny bytosti šťastny!
The Buddha's Words on Kindness (Metta Sutta)
This is what should be done By one who is skilled in goodness, And who knows the path of peace: Let them be able and upright, Straightforward and gentle in speech. Humble and not conceited, Contented and easily satisfied.
Unburdened with duties and frugal in their ways. Peaceful and calm, and wise and skillful, Not proud and demanding in nature. Let them not do the slightest thing That the wise would later reprove. Wishing: In gladness and in saftey, May all beings be at ease.
Whatever living beings there may be; Whether they are weak or strong, omitting none, The great or the mighty, medium, short or small, The seen and the unseen, Those living near and far away, Those born and to-be-born, May all beings be at ease!
Let none deceive another, Or despise any being in any state. Let none through anger or ill-will Wish harm upon another.
Even as a mother protects with her life Her child, her only child, So with a boundless heart Should one cherish all living beings:
Radiating kindness over the entire world Spreading upwards to the skies, And downwards to the depths; Outwards and unbounded, Freed from hatred and ill-will. Whether standing or walking, seated or lying down Free from drowsiness, One should sustain this recollection.
This is said to be the sublime abiding. By not holding to fixed views, The pure-hearted one, having clarity of vision, Being freed from all sense desires, Is not born again into this world.
Metta Sutta
(Buddhova slova o laskavosti)
Toto má býti činěno těmi, kteří umějí býti dobrými a znají cestu pokoje:
Nechť jsou ochotní a vstřícní, přímí a vybrané mluvy, vyrovnaní a spokojení s málem, pokorní a nikoli domýšliví, neobtěžkáni starostmi a střídmých způsobů, pokojní a tiší, moudří a obratní, bez pýchy a chtivosti.
Nechť nečiní nejmenší věci, kterou by moudrý později odsoudil.
Nechť si přejí, aby všechny bytosti byly šťastny a mohly žít ve štěstí a bezpečí.
Ať jsou to bytosti jakékoli, obrovské, velké, prostřední, drobné či nepatrné, viditelné i neviditelné, ty, které žijí blízko či daleko, zrozené či dosud nezrozené -- ať jsou všechny bytosti šťastny!
Ať nikdo neklame druhého a nepohrdá nikým odlišným. Ať nikdo nepřeje druhému zlého, sám hnán strachem a závistí.
Tak jako matka svým vlastním životem chrání své dítě, své jediné dítě, právě v tak nezměrném srdci měl by každý chovat všechny živé tvory a vyzařovat laskavost do celého světa:
Ať se šíří vzhůru k nebesům a dolů do hlubin, do všech stran a mimo jakékoli meze.
Stoje či kráčeje, sedě či leže, ať nikdo neochabuje a uchovává toto připomenutí - to se nazývá vznešeným prodléváním.
Aniž by se držel utkvělých názorů, ten, kdo má čisté srdce a nezkalený zrak, nespoután lákáním smyslů, splnil své poslání na tomto světě.
Metta-Suttaŋ
Rozprava o dobrotivosti
(Sutta-Nipāta, Uragavagga 8)
Překlad Michal Horák
1. Karanīyaŋ atthakusalena yan taŋ santaŋ padaŋ abhisamecca. Takto by měl jednat ten, kdo je v dobrém dovedný, tohoto míruplného stavu mysli by měl dosáhnout. Sakko uju ca sūjū ca suvaco c´assa mudu anatimānī. Schopný, čestný, vytrvalý a poučitelný by měl být, laskavý a nikoli pyšný.
2. Santussako ca subharo ca appakicco ca sallahukavutti. Spokojený s málem, snadno podporovatelný, nepřetížený (povinnostmi), Santindriyo ca nipako ca apagabbho kulesu ananugiddho. skromný. Se zklidněnými smysly, důvtipný, zdvořilý, nesnažící se zavděčit těm, kteří jej podporují.
3. Na ca khuddaŋ smācare kiñci, yena viññū pare upavadeyyuŋ. Nečiní ani maličkosti, za kterou by jej mohli moudří kárat. Sukhino vā khemino hontu, sabbe sattā bhavantu sukhitattā. šťasten a beze strachu (si přeje): Ať jsou všechny bytosti šťastny.
4.-5. Ye keci pānabhūt´atthi tasā vā thāvarā vā anavasesā. Jakékoli dýchající bytosti, slabé i silné, žádnou nevyjímaje. Dīghā vā ye mahantā vā majjhimā rassakā anukathūlā. Dlouhé, velké i střední, krátké, malé i boubelaté. Ditthā vā ye vā aditthā ye ca dūre vasanti avidūre. Viditelné i neviditelné, pobývající daleko i blízko. Bhūtā vā sambhavesī vā: sabbe sattā bhavantu sukhitattā. Zrozené i nezrozené (přeje si): Ať jsou všechny bytosti šťastny.
6. Na paro paraŋ nikubbetha, nātimaññetha katthaci naŋ kañci, Ať jeden druhého neklame, není k němu jakkoli kdekoli přezíravý. Vyārosanā patighasaññā nāññamaññassa dukkham iccheyya. Ať nepřeje jeden druhému utrpení, ve zlobě a s nenávistným myšlením.
7. Mātā yathā niyaŋ puttaŋ āyusā ekaputtam anurakkhe. Stejně tak jako matka svého syna, jediné dítě, ochrání s nasazením vlastního Evaŋ pi sabbabhūtesu mānasam bhāvaye aparimānaŋ. života. Tak by měl pěstovat neomezené přání dobra ke všem žijícím bytostem.
8. Mettañ ca sabbalokasmiŋ mānasaŋ bhāvaye aparimānaŋ. Měl by pěstovat myšlenku neomezeného přání dobra do všech světů. Uddhaŋ adho ca tiriyañ ca asambādhaŋ averaŋ asapattaŋ. Nahoru, dolů a kolem dokola bez omezení, bez zášti a nepřátelství.
9. Titthaŋ caraŋ nissinno vā sayāno vā yāvat´assa vigatamiddho Ať stojí, jde, sedí nebo uléhá, po celou dobu, kdy je vzhůru, by měl dosahovat Etaŋ satiŋ adhittheyya: Brahmam etaŋ vihāraŋ idha-m-āhu. této všímavosti: říkají, že to je božské dlení v tomto světě.
10. Ditthiñ ca anupagamma sîlavā dassanena sampanno. Opustí mylný názor vybaven mravností a vhledem. Kāmesu vineyya gedhaŋ na hi jātu gabbaseyyaŋ puna-r-eti. Zanechá lačnosti smyslů a již nebude zrozen v mateřském lůně.