Tak se nám blíží – Jaro! Po zimě která vlastně nebyla ani zimou možná mnohým dochází, že si globální oteplování začíná vybírat svou daň. Každopádně vše se vyvíjí a díky „lidské rase“ i mnohanásobně urychluje. Dříve ke změně „životního prostředí“ stačil pád meteoru či výbuch sopky, nebo jednodušeji…mor. Byla to rána z nebes nebo řekněme "boží trest". Dnes si stále více lidí uvědomuje že tzv. "boží trest" je jen výsledkem sumace činů lidského pokolení, či pouhý následek "určitého děje". "Boží computer" je tak všeobsažný, že kombinace nepřeberného množství nejen rozměrů ale i zdánlivých maličkostí do sebe zapadá...a je pouhé zdání a sebe klam, že tomu tak není... (mnohdy to tak i na první pohled vypadá :), nicméně pochopením "tohoto" najednou "vše" začne dávat smysl a ukazovat cestu. Protože "třetí rozměr" je rozměrem zachování hmoty i energie. Proto vše co se řekněme "uděje" má svou odezvu..."Pochopení" této "hry" je neuvěřitelným darem a naopak "zneužití" by mělo být tresné. Řád a zákony v 3-rozměrném prostoru je(jsou) jednoduše řádem zachování hmoty i energie. To je ten způsob, ta rovnice a jeho šíře, obsažnost je lidskému mozku nepochopitelná. Snaživému duchu však pojmutelná i srozumitelná. "Uvědomění" ... to je to jedno z několika málo slov, které se staly mantrou pro možnou záchranu světa. Nyní je na přelidněné, znečištěné, unavené Zemi zatím malé procento lidí, kterým dochází pravá podstata oč tu běží. Zrychlené tání ledovců může mít za následek a pravděpodobně i bude zalití určitých částí pevniny. Záleží však na rychlosti a rozsahu. Těžko říct, zda následná migrace ovlivní vnitrozemí, zda chaos bude včas uspořádán a případné krize ať již potravinové či zdravotnické budou včas zažehnány. Nevím co náš čeká jen si uvědomuji, co se může stát. A co bohužel dříve či později zažijeme ještě pravděpodobně v tomto století. Dopady válek a jakýchkoli útoků jsou předem plánovány v příčině i důsledku. Na dopady možných nových druhů nemocí taktéž existují záchranné scénáře. Takže vyloučím li možnosti „lidských plánovitých zásahů“, doufejme, že nás komety a meteory či jiné velké objekty z vesmíru minou a že příroda nevytvoří obranný mechanismus vzniknuvší na základě prostého „přelidnění planety“. Být či Nebýt…toť opravdu otázka. Někdy si říkám, zda tento život má smysl, když boj se stává bojem s větrnými mlýny. A pak se zadívám do historie a vidím veliký pokrok na vše strany. Má to smysl…jako každá vyřčená čistá motlitba či přání, jakýkoli čin vedený soucitem a láskou a v tomtéž i smutek, odříkání či zdánlivá bezmoc jakékoli změny. Použiji citát jedné vskutku „monstrozní“ dámy a poděkuji vduchu za prošlou i když ne zase až tak „Ladovu zimu“, stejně jako i „díky za každé nové jaro“...
